V Hlavní ulici v Místku stojí s číslem popisným 113 omšelý svědek silných národnostních bojů v Místku a pamětník někdejšího bohatého kulturního života v období před rokem 1989: Německý – Český dům. Jeho historie je vcelku neznámá.
Střelci založili spolek
Místecká lepší společnost se scházela v jednom z nejstarších místeckých spolků, ke kterým patřil Misteker–Schützen–Verein (Společnost střelecká místecká). Podle nejstaršího dochovaného protokolu vznikl někdy kolem roku 1852. Předsedou spolku byl Dominik Knesek a jeho zástupcem Franz Fichter. Celkem měl spolek kolem 80 členů z širokého okolí, dokonce až z Hranic na Moravě, Nového Jičína nebo Studénky, několik jich bylo i z řad místeckých Čechů. První střelnici si místečtí ostrostřelci postavili na Kamenci v místě, kde dnes stojí střední požární škola.
Původní měšťanskou střelnici zničila v roce 1875 povodeň, takže spolek si zřídil novou na tehdejší Bahnhofgasse vedle dnešního kina Vlast. V sousedství střelnice – Schiesshausu vyrostla v roce 1899 budova nového střediska místeckých Němců – Deutsches Haus (Das Deutsche Haus in Mistek). Autorem projektu by mohl být místní stavitel Herrmann Ripper, který v té době v Místku projektoval a se svou firmou postavil několik větších soukromých staveb, např. pro sebe a svou ženu nedaleký nájemní dům s kavárnou Avion. Bohužel plány výstavby se patrně nedochovaly.
Na stavbu přispěli i Židé
O výstavbě reprezentativního společenského střediska rozhodla tehdy převážně německá radnice a na jeho výstavbu přispěly jak německé tak i židovské firmy v Místku, a také soukromé osoby továrníci Johann Elzer, Carl Herliczka, Leopold Czajanek, Johann Rundt, pivovarník Josef Grossmann, hoteliéři Johann Hrachowetz, Rudolf Haas, obchodníci Bayer, Buzek, Lubojatzky, Dvorzak a další.
Hlavní prostory Německého domu tvořily velký a malý sál, oba s bohatou ornamentální výzdobou a s mnoha zrcadly ve zlacených rámech. Dále v něm byly divadelní pódium, zelený sál, veranda a velká kuchyně. U Německého domu měl své hřiště a cvičiště velmi agilní a úspěšný spolek Deutsches Turnverein. Na sportovní areál navazoval městský park.
Hned vedle Německého domu stála krytá zděná střelnice a za ní další venkovní střelnice. Střílelo se směrem k dnešnímu hudebnímu pavilonku. Střeliště bylo oploceno a obklopovala jej zeleň.
V prvním podlaží Německého domu se nacházely salónky a místnosti, které využívaly další německé spolky. Další malá kuchyně připravovala teplá jídla. Fungovala tam také knihovna, do níž věnoval knihy Alois Rudel. U Německého domu se nacházely také tenisové kurty, které se v zimě proměnily v kluziště, o kus dál v parku vznikl hudební pavilon.
Sídlo dalších spolků
V Německém domě sídlilo několik dalších známých spolků, např. Gesang- und Musikverein (jeho členy byli Czajanek, Mrzihlad, Berhard, König, Pfleger, aj.), Deutsches Turnverein (Jelinek, Schneider, Duchek, Pulka, Walla, Sochatzy.), místecký odbor spolku Beskidenverein (Dr. Artur Löw, Hikl, Chwostek, Hünle, Hrachowetz), Der Frauenwohltätigkeitsverein, die „Markonia“, der Verein ehem. Soldaten, der deutsche Schulverein, za první republiky jej nahradil Kulturverband, der Verein Deutsch-Böhmen a další.
Dům měl pestrý program
Spolky využívaly budovu k pořádání plesů, koncertů a výstav, konaly se v ní květinové slavnosti, hrálo se divadlo a v Německém domě sídlila také vyhlášená restaurace. V době první republiky se pravidelně každý týden konaly sobotní večery s moderní hudbou a s besedami o hudbě, literatuře, filozofii a dalších tématech. Omladina se scházela u čaje a nad šálkem kávy, bylo možno si zde přečíst noviny, půjčit knihu nebo zahrát kulečník či nějakou jinou hru. Těsně na začátku Protektorátu byla připravována rekonstrukce a zvětšení Německého domu, k čemuž do konce války nedošlo.
Po válce se měnil název
Českým národovcům a vlastencům z Místku byla vždy tato německá bašta trnem v oku. Německý dům a nedaleký český Národní dům vyrostly ve stejné době na konci 19. století, kdy v Místku vrcholil boj o prosazení Čechů a o zřízení českých škol. Proto po 2. světové válce byl celý areál přejmenován na Český dům. Bohužel v divokých revolučních dnech po osvobození byla v Německém domě zničena spousta věcí, včetně archivních materiálů a knih a část mobiliáře lidé rozkradli.
Od konce 40. let minulého století se v přejmenovaném Českém domě opět rozběhl společenský život, konala se v něm spousta akcí a restaurace si získala věhlas.
Stavba silně chátrá
Po revoluci v roce 1989 zanikly Beskydské hotely a restaurace, pod které spadal i Český dům a s tímto zařízením to začalo jít z kopce. Naposledy ještě v polovině 90. let minulého století v něm byla v provozu restaurace V sadech, pak už jenom nehezká pivnice v místě někdejší střelnice. V současné době je celý areál silně zanedbaný a zdevastovaný a čeká, až jej koupí nějaký investičně silný a hodně zapálený podnikatel. Bez investic může hrozit celková devastace objektu.
V okolí se konaly výstavy
V Místku působil již před 1. světovou válkou okrašlovací spolek Stadt-Verschönerung-Verein, jehož působení se omezovalo v podstatě jenom na jednoduchý park u Německého domu. V květnu 1921 byl ustaven český Spolek pro okrašlování a ochranu domoviny v Místku. Za prvního předsedu si jeho členové zvolili Františka Bartoníka. Ve sbírkách Muzea Beskyd se zachoval plán na obnovu městského parku z roku 1923.
K úpravám parku došlo již v minulosti v souvislosti s pořádáním hospodářských výstav v Místku. Hospodářská a hospodářsko-průmyslová výstava v Místku pořádaná pod patronací olomouckého arcibiskupa Dr. Theodora Kohna se konala ve dnech 26. srpna až 2. září 1894 z velké části v parku za budovou střelnice u tehdy ještě nepostaveného Německého domu. J. M. Kadlčák, Alois Žert a Rudolf Vichnar sestavili za přispění výstavního výboru obsáhlý katalog vystavujících, který vytiskla místecká tiskárna Arnošta Heblinga. Ze seznamu vystavovatelů např. vyplývá, že hovězí dobytek vystavovalo 196 chovatelů, vesměs rolníků, mezi vystavovateli nechyběli farář z Hrabové Ignác Kocvrlich, hrabě Stollberg z Paskova a velkostatek Hukvaldy. Koně vystavovalo 88 chovatelů, celkem 213 pěstitelů vystavovalo plodiny a hospodářské výrobky, hospodářské stroje a nářadí představilo 25 výrobců. Kromě toho byl na výstavě zastoupen početný hospodářský průmysl, reprezentovaný většinou drobnějšími živnostníky. Pivo na výstavě čepovala firma Grossmann & Czirmer. Řadu svých novinek předvedla likérka Herrmanna Löwa z Koloredova pod značkou Fabrik Feinster Liquere, Colloredow bei Mistek.
Cukrář Bašista získal cenu
V červenci a srpnu roku 1926 se konala další hospodářská a krajinská výstavy, tentokrát pod názvem Jubilejní výstava moravskoslezského Pobeskydí. Měla podat obraz kraje v jeho minulosti a přítomnosti, vykreslit jeho lid, průmysl a v širokém záběru prezentovat to, co se v kraji vytvořilo. Akce měly obrovský hospodářský a kulturní význam nejen pro město, ale také pro okolí. Spolupořadateli výstavy kromě Místku se stalo dalších 15 měst a městeček, např. Brušperk, Frenštát pod Radhoštěm, Valašské Meziříčí, Český Těšín, Zlín a další. Chyběl však Frýdek, který účast odmítl. Prezentovalo se na 200 vystavovatelů z oboru průmyslu a přes 350 vystavovatelů z oblasti zemědělství a kultury. Pomník Bedřicha Smetany v městském parku byl odhalen v den zahájení výstavy 18. července 1926. Vznikl z iniciativy místeckého Pěvecko-hudebního spolku Smetana. Výstaviště následně získalo pojmenování Smetanovy sady. Z výtěžku výstavy putovala do místeckého muzea Matice místecké částka 30 000 korun na zakoupení nových muzejních sbírek. Na jubilejní místeckou výstavu v roce 1926 vyrobil cukrář Eduard Bašista patnáctikilogramový koš z perníku naplněný perníkovými květinami ve všech barvách a za tento výtvor, který vytvářel více než čtrnáct dnů, získal jednu z hlavních cen.
Koupaliště zaniklo
Původně ve Smetanových sadech bývalo koupaliště napájené vodou z řeky Ostravice. Pod vzrostlými stromy se voda neohřívala a byla studená, plná listí, bahnitá a podle pamětníků s množstvím pijavic. Lidé se v něm nekoupali rádi. V poválečném období koupaliště zaniklo. Dodnes se z něj zachovalo několik betonových sloupů pod nábřežní cestou. V sousedství koupaliště v období před první světovou válkou byla zřízena cyklistická závodní dráha. Později se změnila na hřiště a správní komise města Místku je na začátku 20. let minulého století věnovala místeckému Sokolu jako pozemek na výstavbu tělocvičny. Architekti a stavitelé vypracovali několik návrhů, žádný z nich se však nerealizoval. Nakonec se postavil jen výčepního a restauračního pavilonu podle návrhu Jana Klemy. Slavnostní položení základního kamene se konalo 13. září 1931, stavba trvala do 12. června 1932.
Až donedávna na okraji parku vedle Německého a později Českého domu stál původní označník parku ze začátku 20. století. Litinové těleso urazili sběrači šrotu a dnes z něj zbyla jen základová patka s kouskem litinového sloupku. (Jaromír a Jiřina Poláškovi)